Informace o nás

Musím přiznat,že k německým dogám jsme se dostali tak trochu omylem. Ač nás psí plemeno provází životem takříkajíc od narození, napříč generacemi, prim hráli němečtí ovčáci se kterými Slávka zaznamenala první zkušenosti s výcvikem a tyto pracně získané zkušenosti začala dále rozvíjet.
V tomto koníčku byla podporována ( nebo spíš nebylo bráněno ) zasloužilým milovníkem psů Josefem Bouchnerem, který se psí bandou zajišťoval ostrahu objektů.No a právě v jeho hlavě se objevila touha pro nás v tu dobu sice krásná, ale nepředstavitelná v naší rodině, německá doga. Největším strážcem klidu v rodině ( teda bez psů ) byla má tchýně Milada, která určitou dobu zvládala korigovat choutky mého tchána JosefaAle jednoho dne povzbuzen svou vnučkou Nikolkoua  za pomoci svého nerozlučného druha ve zbrani Antonína Semráda vyrazili všichni na výlet ( tchýně byla v práci ) a tak se stalo, že do kruhu rodiny přibyl další člen a to Anitté ( prostě Anitka ) a začalo urputné přemýšlení jak zlegalizovat pobyt po návratu Milady z práce. No a protože za pár dní měla narozeniny výsledek byl jasný, je to dárek. No dokážete si představit to nadšení, ale kolikrát se nám stane, že dostaneme dárek tzv. nechtěný. No a tak se náš život začal točit kolem málého štěňátka.
A jak rostla a my se vpravdě zamilovali do té praštěné, bláznivé ale tak hodné a společenské Anitky a začali uvažovat co dál. A tím začali naše první přípravy na výstavu, po výstavách bonitace, námluvy a hup po pár letech máme zase štěňata. Fenku jsme si plánovali nechat, ale pes přirostl k srdci mně a tak už máme dogy tři a k tomu bábinu Corru.
V dalších částech Vás budeme seznamovat jak se nám daří a co je nového. Uvítáme i vaše příspěvky